Hlásněte pro mě xD
U Kiri Uzumi? _TU_

Probíhá... třídění Sb-ček..... ____ Tadýýý!!___
nezapomeňte na to... Mocinky moc důležitý.. teda pro vás.... UKONČENO!!!
Seznam SB je Tu Snad se na mě nebudete zlobit......
Pro ty co chtějí spřátelit.... __TU__
Povídky __TU__
Povídky které si můžete u mě zveřejnit __TU__
Povídky na přání? __TU__
Na objednání? Tu

Že by to byla láska? Díl-3

1. ledna 2009 v 0:08 | saky |  Že by to byla láska?

Sakura se ráno probudila na zazvonění budíku. Bylo půl páté ráno. Hledala rukou budík, ale nemohla ho najít. To ji donutilo otevřít oči, sednout si na postel a budík zaklapnout. Zvedla se, šla do koupelny, umyla se a trochu zkulturnila. Seběhla dolů rychle si vzala rohlík a utíkala k bráně. Zase jako vždy tu

byla první. Opřela se o zeď a pozorovala oblohu. Zachvíli uslyšela své jméno volat velmi známým hlasem. "Saky ty seš už tady? Ano. Snad mě vidíš ne?" řekla ironicky. "Jo vidím." Naruto si sedl vedle Sakury . "Proč si tak udýchaný? No byl jsem na rámenu a myslel jsem, že to nestihnu. Ale vždyť máš ještě pět minut čas! COŽE? To sem si mohl dát ještě jeden rámen!" Sakura se začala smát! "čemu se směješ? Ty si pořád stejný Naruto." A smála se dál. Přesně v pět tam za nimi přišel Sai. "Ahojte. Ahoj Sai. Jak je? Ale ujde to Sakuro, ale nemuseli by jsme mít mise tak brzy ráno. No jo no co naděláš!" Sai si sedl za nimi a už jim chyběl jen Kakashi. Ten se jako vždy objevil až za dvě hodiny. Když už mysleli, že se unudí k smrti, uslyšeli známé puf. "Ááá gomen potkal jsem starou paní, která nesla hromadu tašek tak sem ji s nimi pomohl. Jo jasně Kakashi a já jsem dneska viděla jak z nebe padala fialová kráva. No tak Sakuro nebuď hned protivná vždyť mám jen malé zpoždění! Kakashi-sensei malé zpoždění je pár minut a né hodin!" Kakashi se zašklebil. "Co máme za misi?" ptal se Naruto. "Musíme prozkoumat les kolem Konohy. Dostali jsme vzkaz, že se tu potulovali nějací cizí nijové, kteří tu nastražili pasti. A našim úkolem je ty pasti najít a zničit. Hlavně se do žádné nechytněte je to jasné Naruto? Co zase já? Co ty? Vždy když někam jdeme se chytíš do pasti. To není pravda! Ale je a teď už dost. Nebudu se tu s tebou o tom hádat. Rozdělíme se na dvojce. Protože já a Sakura umíme nejlépe rozpoznat pasti tak nepůjdeme spolu. Ty Naruto půjdeš se Sakurou, protože bych to s tebou nevydržel! A ty Sai půjdeš se mnou. Tady máte vysílačky a kdyby něco tak se spojíme. Hai." odpověděli všichni a rozeběhli se do lesa. Sakura a Naruto si spolu povídali o všem možným. Cestou zlikvidovali pár pastí. Až narazili na další. Bylo už pozdě večer a stmívalo se. Sakura si ji všimla, ale bylo už pozdě. "Naruto pozor! Co? Přetrhl si provázek. Ale nic se neděje, asi se jim tahle ta past nepovedla. To se mi nechce věřit. Všechny ostatní se jim povedly. Ale fakt se nic neděje. Asi se jim to fakt…." A než to stačila doříct ležela i s Narutem na dně nějaké jámy. "Sak seš v pohodě? Jo Naruto nic mi není, ale říkala sem ti, že je to nějaké dívné. Jo máš pravdu. Měl jsem tě více poslouchat. Teď není čas na sebeobviňování musíme se odsuď dostat pryč. Jsme asi osm metrů pod zemí. Musíme přemýšlet." Aby mohla Sakura přemýšlet lépe, zavřela oči. Ale únava ji přemohla a ona usla. Naruto se na ni díval. Přímo ji hypnotizoval. Díval se jak přemýšlí. Po patnácti minutách se mu to zdálo divné. Zvedl se ze země a popošel k ní. Klekl si a položil ji ruku na rameno. Hned jak se ji dotkl se mu sklouzla na hruď a spokojeně oddychovala. Naruto hned poznal, že usnula. Musel se nad tím pousmát. Sedl si, opřel se zády o hlínu a Sakuru si opřel o hruď. Už byla tma a tak i Naruto zavřel oči a usl. Ráno se Sakura probudila jako první. Ležela na něčem měkkém, tak se podívala a bylo to to co si myslela. Ležela na Narutové hrudi. Podívala se naněj. Spal jako andílek. Pousmála se a musela ho políbit. Ani by se od jeho rtů neodlepila, ale Naruto se začal hýbat. Podívala se na něj a viděla jak se probouzí. Začal otevírat své modré oči. "Sak ty už si vzhůru? Jo Naruto a promiň, že jsem ti spala na hrudi. Já…ne to nic nebylo já jsem si tě tu dal sám. Víš bylo mi tak s tebou dobře." Na to se usmáli. "Víš Naruto. Pořád mám to jedno přání z toho boje. Ano to je pravda a co si teda přeješ? Víš já..já.." pomalu se k němu přibližovala až ho políbila. Byl to jen letmý polibek. Odtáhla se, ale ne moc. Podívali si navzájem do očí a Naruto si ji přitáhl k sobě a znovu a teď už vášnivěji ji políbil. Líbali se dlouho a ani by nepřestali, kdyby nemuseli nabrat vzduch. "Sak miluju tě. Miluju tě strašně moc. Položil bych za tebe i život. Naruto taky tě miluju." A políbila ho. "Myslím, že bychom se měli dostat z téhle šlamastiky, do které si nás dostal!" a pousmála se. "Hele já to neudělal schválně! Já vím neber to osobně!" a oba se začali smát. "Vymyslela si něco? No zkusíme se vyšplhat pomocí čakry. Fajn." Sakuře to šlo líp, protože umí lépe ovládat čakru. Vylezla nahoru a pořádně se zhluboka nadechla. "Naruto honem. Polez už! Tobě se to řekne!" Na Naruta byla sranda se dívat jak se škrábe nahoru. Moc mu to nešlo. A mnohokrát spadl. Když už byl skoro nahoře uklouzla mu noha a padal dolů. Naštěstí ho Sakura stihla chytnout. Vytáhla ho nahoru. "Díky Sak. Naruto ty jsi takové kopyto! Cože? Ale nic!" a rozesmáli se. Zadívali si do očí a políbili se. "Musíme zpátky do Konohy. Žádné pasti tu už nebudou. Dobře tak dem Sak." Večer dorazili do Konohy. Zašli si spolu na rámen, kde potkali Saie a Kakashiho. Najedli se sploečně, ale Sakura to zabalila jako první, protože byla strašně unavená. Doma si lehla a skoro okamžitě usnula.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama